Historie

Následující oddíl se týká vlastní obce Zahnašovice. Při jeho zpracování vycházel zpracovatel této dokumentace z Vlastivědy Moravské, Holešovský okres, vydané v Brně v r.1929, kterou napsal prof. Pavel Kvasnička.

První zmínky

Když  r.1131 přenesl olomoucký biskup Jindřich Zdík biskupské sídlo od kostela sv.Petra ke  kostelu sv. Václava, nařídil sepsat všechny statky patřící k jednotlivým kostelům, dle tohoto seznamu náležel přerovskému arcijáhenství lán v Zahnašovicích.

R.1391 byly Zahnašovice majetkem olomouckého kostela, poté co téhož roku vyloučil olomoucký kanovník Jaroslav z církve všechny, kteří ztýrali zahnašovského rychtáře Štěpána. Ve stanovách olomoucké kapituly z r.1382 se připomíná, že kostel sv.Mořice ročně dávati má 28 hřiven grošů kanovníkovi, jenž držel prebendu v Zahnašovicích. Zahnašovice se pak nepřipomínají až do r.1470, kdy je král Jiří i s Míškovicemi dal v léno Albrechtovi Kostkovi z Postupim, jenž je ale již  po 2 letech pustil manželovi sestry své Anny Ctiborovi z Ledské. Od r.1604 již byly Zahnašovice součástí panství holešovského.

Vývoj usedlostí

Před třicetiletou válkou zde bylo 26 domů ( lán, 7/8 I., 16 ¾ I., 4 5/8 I. a 4 ½ I.). Za války zpust půllán Kafkovský a r.1657 půllán Jakuba Soukupa, takže r.1673 bylo usedlých 24 ( celolán s 88 měřicemi Jury Odložila dříve Václava Kuláška, 7/8lán Tomáše Gaye dříve Jury Kristínka. 16 3/4l. po 66 meřicích, 4 5/8l. po 55 měřicích, 2 1/2l. po 44 měřicích) s 1 529 měřicemi polí. R.1749 měla ves 31 domů a při nich 1 617 měřic polí, 1 měřic zahrad a luk na 13 v. sena. Obci náležely pastviny: Křtěnec (15 měřic), Smuha (40 měřic), Pastvisko ( 40 měřic), Olší ( 24 měřic) a louka Vlačuva. R.1834 bylo zde 52 domů, 339 obyvatel, r.1900: 63 domů 500 českých a katolických obyvatel, r.1921: 78 domů, 486 českých obyvatel, z nichž bylo 480 katolíků, 5 českobratrských evangelíků a 1 občan československé církve. Z katastru bylo 520 ha polí, zahrad 4 ha, luk 8 ha a pastvin 4 ha v tratích: Záhumeničky, Nivky, Padělky, Vlačuva, Žabínek. Doubravky, Za úlehlama, Za hraničkou, Pod hraničku, Včelín, Muřiny, Za příkopy, Hájky, Mezičky, Olší, Kobylák, Záhoří, Vinohrádky, Křtěnce, Smuha, Desátečny, Paplovce, Pololán do vlastnictví a dědičný šenk byl za 200 zlatých ročně udělen 1747 Václavu Konečnému (č.18), fojtem byl t.č. Jiří Miklík (č.40). Fojtství nebylo dědičné, nýbrž dočasně bývalo od vrchnosti udělováno, - tedy svěřené či osobní.

Kostel

Kostelem patřila osada do Holešova. Počátkem 17.stol. dostával farář holešovský určitého desátku 33 kop žita a tolikéž ovsa. Vytýkaný desátek ze pšenice, žita (rži), ječmene a ovsa dávali jen někteří občané. R.1616 vytklo se: 4 kopy pšenice, 2 kopy žita, ovsa 6 kop a mandel, ječmene mandel. R.1617 vytklo se ny nivkám vedle manských rolí, na dílcích k Holešovu a na Smuze 11 kop pšenice, 14 kop rži, ječmene kopa. Za dovezení tohoto desátku dával farář spropitného 8 a více grošů. R.1750 dával každý usedlý desátku určitého kopu a 15 snopů pšenice a tolikéž ovsa, vytýkaný dával se ze tří polí: z Muřiny od Holešovska, z nivky od pastviska a z nivy od Vlačuvy.

Škola

Do r.1789 chodily děti do ludslavské školy. Toho roku se dožadovali, při školské komisi dne 9.března konané v Ludslavicích, zástupci obce zahnašovské vlastního učitele a školy, poukazujíce na vzdálenost a špatné cesty. Jejich  žádosti bylo vyhověno poté, co se zavázali, že obec vlastním nákladem postaví školu dle předpisu, tj. jednu světnici pro učírnu a oddělený byt pro učitele, a že učiteli bude vyplácet 50 zl. ročně a dodávat zdarma na počátku škol. Roku 4 sáhy dřeva. Původní budova byla r.1871 přestavěna a r.1914 nákladem 30 000 K přístavbou rozšířena. Déle zde jako učitelé působili: Antonín Knotek (vysloužilý desátník) 1815-23, Jos.Pirkl: 1824-60, Alois Sakel: -1871, Fabián Nedbal: - 1877, Florián Konečný: -1910), poté Antoním Rohan.

Obživa a vývoj

Obyvatelé se živili hlavně rolnictvím. Byli zde také 2 krejčí, 2 kováři, kolář, sedlář, řezník, košíkář a 2 obuvníci. V obci byly 2 hostince a 1 obchod se smíšeným zbožím. Obci, jež měla r.1775 na 141 m. pastvin, náležela škola, domek (č.58), 19 ha polí, ½ ha lesa a 2 rybníky. Spravoval ji starosta, 3 radní a 8 výborů. Spolky: Hospodářský Rozkvět, Kostelní katolické družstvo, Sdružení venkovské omladiny, Hasičský, Domovina a Otčina.

K obci patřily dva rybníky a skála, kde vesničané těžili kámen na stavbu obydlí a hospodářských stavení, nedaleko byl hliník k těžbě hlíny na výrobu cihel vepřovic. Po jeho vytěžení zde bylo vybudováno malé hřiště. Další hřiště bylo vybudováno na západním okraji obce. Až do r.1953 byly Zahnašovice  přímo spojeny s Holešovem. Po výstavbě letiště, které leží mezi Holešovem a Zahnašovicemi, byla tato silnice zrušena a Zahnašovice jsou s Holešovem spojeny přes  Všetuly. V r.1955 byl za jižním okrajem obce vybudován nový hřbitov a byla započata výstavba areálu zemědělské výroby.

Znak obce

Zahnasovice - znak obce.jpg

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel

Řešené území bylo systematičtěji osídleno již na počátku 12.století. Přirozený počet obyvatel byl regulován četnými válkami i možností obživy. Nejstarší údaje o počtu obyvatel nám poskytují urbáře (urbariální fasse). Po zrušení nevolnictví dochází ke zvyšování migrace obyvatelstva. Křivka nárůstu počtu obyvatel má charakter sinusoidy s kulminačním bodem v roce 1900 (500 obyv.) Poté začíná vývojová křivka počtu obyvatel klesat až na 416 v roce 1980. Podle výsledků sčítání však vykazuje poslední sledovaná dekáda značný pokles počtu obyvatel. 1980 – 1991: 63 obyvatel, což v r.1991 představuje úbytek 15% ve srovnání s rokem 1980.

Následující tabulka zachycuje vývoj počtu obyvatel v obci za uplynulých cca 140 let:

Pozn.: Pouze trvale obydlené domy

Trvale bydlící obyvatelstvo dle věku

(podle výsledků sčítání obyvatel v roce 1991)